Velké množství směsného komunálního a velkoobjemového odpadu dlouhodobě trápí Opavu. Každý občan vyprodukuje v průměru přes čtvrt tuny těchto odpadů za rok, přičemž nový zákon umožňuje dávat na skládku maximálně 190 kg/osobu a rok za původní poplatek, ale při jeho překročení se poplatek zdvojnásobí. Současně je třeba uvést, že každým rokem se tento limit zpřísňuje o 10 kg/osobu a současně zvyšuje poplatek až téměř na čtyřnásobek v roce 2029 oproti současnosti. Chceme-li se zbytečnému placení vyhnout, musíme začít pořádně třídit.
Fyzická analýza odpadu
„V prosinci jsme provedli fyzickou analýzu odpadů. Výsledky ukázaly, že kromě jiných tříditelných materiálů obsahuje jako největší podíl biologicky rozložitelný komunální odpad, celých 30,49 %!,“ uvedl náměstek primátora Michal Jedlička a dodal: „Právě na něj jsme se zaměřili – když ho poctivě vytřídíme, snížíme množství odpadu na skládku o celou třetinu. Proto jsme se rozhodli podpořit jeho třídění rozmístěním kontejnerů na bioodpad a spuštěním pilotního projektu na třídění kuchyňského odpadu.“
Kontejnery na bioodpad
V Opavě zatím bioodpad třídili jen občané z rodinné zástavby. Vedení města a Technické služby Opava nakoupily celkem 110 hnědých kontejnerů o objemu 770 l, které během dubna a května rozmístí do sběrných hnízd na sídlištích.
V první fázi v dubnu rozmístíme 30 kontejnerů na menších sídlištích (Hradecká, Hobzíkova, Jurečkova) a v širší oblasti sídliště Olomoucká (v oblasti ohraničené ulicemi Purkyňova, E. Krásnohorské, Nerudova, Palackého až po vnitroblok Sokolovská x Olomoucká). V květnu pak proběhne druhá fáze na sídlišti v Kateřinkách a Kylešovicích a také ve vybraných lokalitách centra města i předměstí, kam umístíme zbylých 80 kontejnerů. Podrobnosti o rozmístění všech nádob zjistíte v aktualitách na www.opava-city.cz/cz/nabidka-temat/zivotni-prostredi/.
Třídit bioodpad má hned několik výhod. Třeba tu, že nám doma nebude zapáchat koš. Nebo že po vyhození do hnědé nádoby putuje bioodpad místo na skládku do kompostárny, kde se promění na kvalitní hnojivo a vrátí se zpátky do půdy. A my ušetříme za skládkování.
Do hnědého kontejneru patří nevyužitelná zelenina a ovoce, kuchyňský odpad rostlinného původu (např. slupky od ovoce a zeleniny, skořápky, čaj a kávová sedlina apod.) a zelený odpad (např. nadrcený či nastříhaný ořez stromů a keřů, zemina z květináčů, tráva a listí, vyhaslý dřevěný popel a piliny). Do kontejneru také patří mokré a mastné ubrousky. Naopak sem nepatří kuchyňský odpad živočišného původu (tuk z fritézy, zbytky masa, kosti, mléko), uhynulá zvířata, kočkolit, exkrementy zvířat, biologicky nerozložitelné odpady, igelitové sáčky, letáky, noviny ani použité pleny.
A co kuchyňský odpad?
Vedle přistavení kontejnerů na BIO odpady jsme se rozhodli pro souběžný pilotní projekt třídění kuchyňského odpadu především s ohledem na odpady živočišného původu a prošlé potraviny. V rámci pilotního projektu se přistavilo 40 hnědých nádob o objemu 120 l k domům na sídlištích Hradecká, Hobzíkova a Jurečkova, do širší oblasti sídliště Olomoucká, na Rooseveltovu 23 a Skřivánčí 7.
Zdejší domácnosti také postupně dostanou speciální nádobu, která slouží především ke třídění odpadu živočišného původu a jiných zbytků z kuchyně, které nepatří do 770 l nádoby na bioodpad. Lze do nich dávat i rostlinné zbytky, ale k tomu účelu jsou primárně určeny s ohledem na ekonomiku právě kontejnery na bioodpad ve sběrných hnízdech. Do kuchyňského odpadu patří zbytky živočišného původu, menší kosti (kuřecí, rybí), syrové maso a ryby, zbytky z vařeného jídla, ale i pečivo a těstoviny, potraviny po datu spotřeby, čaj a kávová sedlina, ovoce a zelenina, skořápky atd. Určitě tam ale nemají být velké kosti (hovězí, vepřové), zvířecí trus, nedopalky cigaret ani oleje a tuky.
Po naplnění „domácí nádoby“ pak lidé odpad vysypou do nejbližší 120 l nádoby, kterou jednou týdně svezou do bioplynové stanice Rapotín k proměně na certifikované hnojivo a na energii a teplo.
Redakčně upraveno.
Zdroj: město Opava
Zdroj obr.: stránky města