Moravskoslezské
Zelenenoviny.cz

Centrum rodiny Bobeš v Bohumíně rozjíždí novou službu pro rodiny s malými dětmi. Maminkám nabízí sdílený pracovní prostor, takzvaný coworking.

Nová služba vychází vstříc ženám, které zvažují rozjet podnikání v průběhu péče o dítě, případě vedou svou malou firmu i při mateřské dovolené. Bobeš pro novou službu zřídil a vybavil místnost, kde zájemkyně najdou potřebný klid a mohou se soustředit na práci, získají zázemí pro rozvoj svého podnikání.

“Současně nabízíme kvalitní péči o dítě. Rodič má dítě nablízku - ve stejné budově – takže s ním může v případě potřeby být, například při kojení, a zároveň je od něj oddělený, tudíž se může na práci plně soustředit. Rodič není izolován v domácím prostředí,” říká Petra Kalichová, ředitelka Centra rodiny Bobeš.

Coworking místnost disponuje mimo jiné psacím stolem, židlí, wi-fi připojením, tiskárnou s kopírkou, laminovacím a skartovacím přístrojem či řezačkou papíru. Rodinám Bobeš nabízí také rady, jak sladit rodinný a pracovní život, poradenství, miniškolku i individuální hlídání dětí.

Více na www.mesto-bohumin.cz

Ovzduší na Ostravsku se nelepší, lidé v regionu stále dýchají vzduch překračující zákonem stanovené limity. Kromě evergreenu v podobě polétavého prachu průmysloví znečišťovatelé vypouštějí do ovzduší také stovky kilogramů rtuti. Zejména v zimních měsících se hlavně u dětí projevují důsledky tohoto dlouhodobého stavu. Trpí opakovanými záněty dýchacích cest, alergiemi a astmatem. Problémem je také znečištění vod, u některých toků dosahuje až 4. stupně, tedy silného znečištění.

Dva průmyslové závody vypustily do vody téměř 2 tuny kyanidu. Uspokojivá není ani produkce průmyslových odpadů, které obsahovaly téměř 4 tuny arsenu. To jsou jen některá fakta ze Zprávy o životním prostředí za rok 2016, kterou vydalo Ministerstvo životního prostředí koncem loňského roku. Piráti vidí stav životního prostředí v Moravskoslezském kraji jako kritický. O to víc udivující je hodnocení ministerstva. To je totiž na rozdíl od Pirátů se stavem spokojeno. Máme být rádi, že se stav prostředí v době prosperujícího průmyslu ještě nezhoršil.

„Je potřeba si uvědomit, že rizika související například s jemným prachem se na úmrtnosti v Česku podílí až 13 procenty. Znečištění ovzduší má na svědomí 7 x více životů než dopravní nehody na evropských silnicích, dlouhodobě se podepisuje na zdraví obyvatel a bohužel největší dopady má u dětí. Znečištěné životní prostředí zabíjí. Sice nepřímo, ale zabíjí. Stojí nás tedy stamiliony v podobě nákladů na zdravotní péči,“ vysvětluje Jan Nezhyba, pirátský garant pro oblast životního prostředí.

Alarmující je také množství kyanidu, rtuti a arsenu unikající do vodních toků, které odhaluje fatální dopady metalurgického a energetického průmyslu na životní prostředí v kraji.

„Problémem jsou také průmyslové odpady a současná praxe, která umožňuje průmyslovým podnikům jejich recyklaci. Podniky to sice vyjde levněji než odpad likvidovat, nebezpečné látky se tak vracejí zpátky do prostředí například podivnými rekultivacemi, namísto toho, aby byly likvidovány,“ dodává Nezhyba.

Jedinou pozitivní zprávou je, že produkce směsných komunálních odpadů díky občanům nadále klesá. To je zajisté skvělá zpráva, upozorňuje ovšem na fakt, že to jde i bez údajně tolik potřebné spalovny odpadů, která se tady živě plánovala od roku 2009. Piráti už tehdy upozorňovali, že by obří spalovna nedaleko Karviné jen přinesla další zátěž už tak postiženému regionu. „Tehdejší hejtman Novák (ČSSD) i karvinský primátor Hanzel (ČSSD) argumentovali zvyšující se produkcí odpadu a výstavbu spalovny prosazovali. Od té doby se ovšem produkce komunálního odpadu snížila o téměř 12 % díky stále odpovědnějšímu přístupu obyvatel. Je tedy jasné, že projekt obří spalovny nebyl v zájmu obyvatel,“ doplňuje pirátský poslanec Lukáš Černohorský.

„Je namístě takovéto zprávy pro politiky i občany interpretovat i v souvislostech, které jinak neznalému čtenáři „úspěšně“ unikají, abychom nenabývali mylného dojmu, že vše je v naprostém pořádku. Naopak. Náš kraj čeká dlouhá strastiplná cesta ke zlepšení všech složek životního prostředí, které byly průmyslovou a lidskou činností doposud výrazně devastovány. Účelem tohoto hodnocení není lidi vyděsit, ale probudit v nich patřičný zájem o svůj život a prostředí, v němž žijeme a společně všichni sdílíme,“ shrnuje Nezhyba.

Piráti proto chystají 3. března v Ostravě otevřené fórum k problematice životního prostředí s důrazem na kvalitu ovzduší v regionu. Akce se zúčastní pirátská předsedkyně Výboru pro životní prostředí Dana Balcarová, předseda Pirátů Ivan Bartoš, představitelé samospráv, kraje i neziskových organizací.

Zde najdete úplnou verzi Stínové pirátské zprávy, Zprávu ministerstva o stavu ŽP za rok 2016 v MSK a také podrobné tabulky TOP znečišťovatelů a vybraných skupin látek v MSK dle hlášení v IRZ za rok 2016.

zdroj: www.pirati.cz

Přírodní areál Gliňoč s divokou přírodou a tůněmi v bohumínské městské části Skřečoň projde citlivou proměnou, po níž už místní delší dobu volali. Revitalizace, která zlepší zdejší odtokové poměry, počítá se vznikem nových vodních ploch i hnízdišti pro chráněné druhy zvířat. Odhadované náklady na regeneraci jsou 3 miliony korun, z toho 1,6 milionu korun pokryje evropská dotace, kterou se teď radnici podařilo získat. Výběrové řízení proto plánuje město vypsat v nejbližších dnech.

„Projekt gliňočské tůně má tři hlavní cíle. Při velkých přívalových deštích, případně povodních by lokalita měla po úpravách zadržet větší množství vody než dříve. Zároveň v areálu vytvoříme vhodnější podmínky pro chráněné živočichy, a to některé obojživelníky a brouky. A nakonec bude sloužit i lidem k procházkám a pozorování zvířat. Pro návštěvníky tam vyroste drobný mobiliář blízký přírodě, a to informační tabule, menší dřevěný altán, odpočívadla i stojany pro kola,“ uvedl místostarosta Bohumína Lumír Macura.

Regenerace se nedotkne dvou největších stávajících vodních ploch. Zaměří se na čtyři menší tůňky, které jsou zanesené. Projekt počítá s odtěžením jejich sedimentů o objemu asi jednoho tisíce kubíků. Zároveň v Gliňoči vzniknou čtyři zcela nové tůňky o rozloze 2 200 metrů čtverečních. Část z nich bude prosluněná, aby mohla sloužit živočichům k rozmnožování. Nové vodní plochy budou zároveň průtočné se schopností zadržet při větších deštích dalších až tisíc kubíků vody. „Toto opatření sice nedokáže případnou povodeň zcela zastavit, ale bude umět zpomalit průtok i odtok vody,“ dodal Macura.

Součástí ekologického projektu je i kácení neperspektivních stromů, padnout by jich měla asi stovka. Dřevní hmota se však prodávat nebude, zůstane v areálu a využije se pro vybudování úkrytů pro zvláště chráněné druhy živočichů. Pro ně zde vzniknou broukoviště a plazoviště, nebude chybět ani hadník a zimoviště pro obojživelníky.

Proměna Gliňoče by měla trvat přibližně dva roky. Kácení, těžbu usazenin ze dna tůněk i hloubení nových vodních ploch lze spustit pouze v období vegetačního klidu. „Pokud se nám podaří najít zhotovitele, počasí bude příznivé a bude mrznout, pustíme se do realizace už teď. V opačném případě budeme muset práce v podmáčených místech odložit kvůli vegetačnímu klidu až na podzim,“ upřesnil Lumír Macura.

Po revitalizaci areálu místní lidé volali už několik let. Město se do ní mohlo pustit o dva roky dříve, kdy na ni mělo možnost získat i dotaci. Bohužel plány městu dočasně zhatily námitky „ekologického“ spolku Orlovák, jehož předseda Radim Lapšanský je momentálně ve vazbě kvůli obvinění za přijetí úplatku a pokus o vydírání pod záminkou ochrany přírody. „Projekt je ekologický a blízký přírodě. Charakter lokality se nezmění, naopak bude plně podporovat současný stav a vzácné živočichy. Proto pro nás bylo naprosto nepochopitelné, že spolek Orlovák naše záměry všemi možnými způsoby brzdil,“ uzavřel bohumínský místostarosta Lumír Macura.

zdroj: mesto-bohumin.cz

Dvě hřiště s umělým povrchem a třetí s trávníkem, tréninková loučka, zázemí pro fotbalisty, včetně jídelny, bytů či internátu. To vznikne v pomyslném trojúhelníku ulic Plzeňské, Pavlovovy a Kpt. Vajdy v Zábřehu.

A místní zajímá, co z toho budou moci využívat oni! „Nic proti žáčkům, fotbalistům! Ale je tady pár otázek,“ tvrdí obyvatelé uvedené lokality, kde od listopadu běží investiční akce s názvem „Rekonstrukce sportovního areálu Vista“.

I podle reakcí, které Deník v místě získal, je hlavním nedostatkem projektu především mizerná informovanost místních obyvatel.

„Celá akce má konspirativní charakter a začala podezřele rychle. Obvod rozhodl, aniž by s občany něco projednával,“ nechávají se slyšet Zábřežští.

Poukazují, že zmizí řada stromů a celé místo se má stát „neorganizovaným“ sportovcům nepřístupné (snad vyjma kousek pozemku).

„Kde jsou příjezdové cesty? A hlavně kde chtějí parkovat auta od rodičů hráčů, trenérů a dalších uživatelů?“ ptají se obyvatelé, kteří oslovují redakci.

Na rozdíl od úřadu Ostravy-Jihu; ten podle mluvčí Martiny Gavendové zatím žádné odmítavé reakce ohledně stavby sportoviště nemá.

Radnice na Jihu taktéž souhlasí s projektem neziskové organizace Ostravská sportovní revitalizovat hřiště za Hotelovým domem Vista a zajistit tak prostory k přípravě mladých fotbalistů. „Je podepsána i smlouva na prodej části bývalé nemocnice, kde bude zázemí pro hráče,“ říká mluvčí.

zdroj: moravskoslezsky.denik.cz

Nejvyšší správní soud včera rozhodl ve prospěch nás a našich partnerů v kasační stížnosti na Program zlepšování kvality ovzduší pro Ostravu, Karvinou a Frýdek-Místek. Část programu soud přímo zrušil a zároveň zrušil předchozí, zamítavý rozsudek Městského soudu v Praze. Je to velké vítězství, na které jsme čekali víc než rok.

Co rozsudek znamená pro Ostravsko? Především to, že MŽP bude muset vydat nový Program, s jasným časovým plánem a vyčíslením přínosu jednotlivých opatření, aby bylo zřejmé, která z nich jsou prioritní. Program bude postaven na tvrdých datech. Bude možné vyhodnotit, zda se ho daří naplňovat, nebo ne, a to už v jeho průběhu, a případně jeho implementaci podle potřeby upravit. Energie a peníze vložené do úsilí o čistší ovzduší budou lépe zacílené a bude větší šance, že se krok za krokem skutečně podaří ovzduší na Ostravsku zlepšit.

Srdečně děkujeme všem, kteří nás v našem úsilí podporují a kteří v boji za čistší vzduch ještě neztratili trpělivost. Budeme ji potřebovat i nadále - změna nenastane přes noc, ale dnes máme důvod věřit, že se věci obracejí k lepšímu.

Boj o čistší ovzduší ještě zdaleka není u konce. Případ budeme dál sledovat a zároveň usilovat o úspěšné dotažení tří zbývajících PZKO - pražské, brněnské a ústecké. Velmi oceníme vaši podporu.

zdroj: frankbold.org

Olej po smažení kapra a řízků rozhodně nepatří do kanalizace. Množství látek a předmětů, které do odpadních vod nepatří, způsobují problémy technologiím, zvyšují náklady a mohou také zatěžovat životní prostředí.

Použité tuky a oleje patří do sběrných dvorů, kde je města a obce přijímají. Nejinak je tomu například ve Frýdku-Místku. „Olej po smažení mohou lidé donést do sběrných dvorů. Ty jsou na celém území města celkem čtyři,“ uvedl referent zeleně a odpadového hospodářství Tomáš Peter. Sběrné dvory jsou uvedeny na webu města.

„V Třinci máme jeden sběrný dvůr – na Tyrské v Oldřichovicích. Zde mohou lidé donést olej po smažení. Olej v láhvích by se neměl nechávat ani vedle popelnic,“ řekla pracovnice odboru životního prostředí a zemědělství v Třinci Ivona Adamiková.

zdroj: www.denik.cz