Krnov krásně dokazuje, že se hned nemusí zeleň kácet, pokud někde překáží jinému projektu, ale dá se jí najít nové stanoviště. Tak tomu bylo i v případě stromů u mateřské školy.

Před vstupem do areálu mateřské školy v Žižkově ulici bude letos vybudováno parkoviště pro krátkodobé stání, takzvané K+R (Kiss and Ride). Vznikne v místech mezi chodníkem a komunikací, kde až do tohoto týdne rostly tři kulovité akáty a jeden javor.

„Jelikož se jednalo o poměrně mladé stromy, které mají velkou šanci se uchytit na jiném místě, nechtěli jsme je kácet, ale rozhodli jsme se je přesadit. Jejich novým stanovištěm je od středy 15. března plocha za bytovým domem SPC Z,“ uvedla Petra Mužíková z oddělení komunálních služeb.

K přesazování stromů město přistoupilo i v minulosti, například při opravě chodníku v Hlubčické ulici nebo v případě javoru, který se od polikliniky přesunul do Tyršovy ulice. „Všechny přemístěné stromy prosperují, proto věřím, že stejně dobře se bude dařit stromům i v tomto případě,“ dodala Petra Mužíková. 

Parkovací místa před školkou jsou v současné době v projekční fázi, stejně jako další parkoviště na SPC, které má propojit již existující parkoviště mezi blokem H a železniční tratí. K realizaci by v obou případech mělo dojít v druhé polovině roku.

Redakčně upraveno.

Zdroj: Krnov

Zdroj obr.: web města

Ptáci rádi hnízdí v čistých budkách. Proto jim magistrát města Třinec nechala jejich domovy na stromech vyčistit.

Ptáci v Třinci hnízdí ve vyčištěných budkách

Někteří majitelé domů v Bohumíně se již dočkali rozvozu nových nádob na seprační odpad, konkrétně na plasty. Konkrétně šlo o části Vrbice a Pudlov. Další ulice budou pokračovat.

Společnost BM servis začne ve čtvrtek 16. února rozvážet domkařům nádoby na plast. Jako první přijde na řadu Vrbice a Pudlov, pokračovat se bude ve Skřečoni a Starém Bohumíně.

Se spuštěním třídícího systému nazývaného door to door se počítalo na začátku února, kvůli havárii ve výrobním závodě ale nabrala dodávka 240 litrových popelnic zpoždění. První várku obdržely bohumínské technické služby na začátku tohoto týdne. „Distribuci nádob pro separovaný sběr plastů, které jsou opatřeny žlutým klipem, zahájíme podle seznamů předaných z městského úřadu tento čtvrtek a budeme pokračovat i v pátek. Naplánován je rozvoz 93 kusů do městské částí Vrbice a 149 kusů do Pudlova,“ potvrdil ředitel BM servisu Marek Pieklo.

Další popelnice by měly technické služby obdržet koncem tohoto týdne a budou pokračovat v distribuci do Starého Bohumína a Skřečoně, kde se v součtu počítá s rozvozem zhruba 700 nádob. Někteří domkaři z těchto městských částí je obdrží už v sobotu, další začátkem příštího týdne. „Celková dodávka čítá 2 700 kusů, prioritou jsou pro nás separační nádoby na plast, popelnice na papír se k domkařům dostanou později. Plasty se budou vyvážet jednou za čtyři týdny, papír pak jednou za osm týdnů,“ upřesnil místostarosta Bohumína Lumír Macura s tím, že po obdržení kompletní dodávky bude následovat promptní rozvoz nádob do Záblatí, Šunychlu a Nového Bohumína.

Více jsme o tématu psali zde.

Redakčně upraveno.

Zdroj: město Bohumín

Zdroj obr.: web města

Zeleň je ve městě potřeba jako sůl. Má hned řadu výhod. Jednak zlepšuje kvalitu ovzduší, zpříjemňuje pocit z bydlení, činí okolí hezčí a poskytuje domov mnohým ptákům a hmyzu. Naštěstí existují projekty a organizace, které se starají o výsadbu nové zeleně. Jedním z nich je i OZO.

Sedmý ročník Tematických výzev OZO Ostrava je odstartován. Ostravská odpadová společnost v rámci letošní výzvy Zelená pro Ostravu opět podpoří projekty zaměřené na výsadbu a údržbu veřejné zeleně ve městě. Financovány budou už podruhé z veřejné sbírky, kterou tvoří výtěžek z Reuse centra Ostrava. To za rok 2022 vydělalo více než 1 milion korun.

„Máme radost, že si naše reuse centrum získává u veřejnosti stále větší oblibu. A to jednak u lidí, kterým něco doma nadbývá a rádi funkční věci místo vyhození pošlou dál, jednak u těch, kteří si zde mohou vybavit svou domácnost za symbolický příspěvek do veřejné sbírky,“ říká mluvčí OZO Ostrava Vladimíra Karasová. „Na začátku roku 2023 na kontě naší sbírky figuruje 1 011 tisíc Kč – ty máme připraveny na podporu letošních zelených projektů.“

V loňském roce společnost OZO Ostrava z výtěžku Reuse centra Ostrava podpořila 10 projektů souhrnnou částkou přesahující rovněž 1 milion korun. Jednalo se třeba o výsadbu květinových záhonů v Mariánských Horách a Zábřehu, parkovou úpravu prostoru před Vítkovickou radnicí, výsadbu stromů a keřů u smuteční síně v Krásném Poli nebo výsadbu cibulovin na točně tramvají u hlavního nádraží v Přívoze. Nová výsadba proběhla také v Tradiční venkovské zahrady v Hrušově, zakládaly se motýlí louky u několika ostravských domovů pro seniory a u školního hřiště vysazovali nové keře žáci základní školy z Bělského Lesa. V Plesné se místní tělocvičná jednota pustila do budování parku na území bývalého koupaliště. Poslední organizací, která vloni získala finanční prostředky z tržeb Reuse centra Ostrava na výsadbu zeleně, bylo centrum pro osoby se zdravotním postižením Čtyřlístek. Použity byly na výsadbu zeleně u tzv. domků, chráněného bydlení jeho klientů v různých lokalitách Ostravy.

„Harmonogram letošní tematické výzvy zůstává stejný jako v minulých letech,“ upřesňuje podmínky podpory V. Karasová. „Žádosti mohou uchazeči podávat do konce února prostřednictvím elektronického formuláře dostupného na webu ozoostrava.cz, kde lze nalézt i další upřesňující informace. V březnu pak z došlých žádostí vybereme ty, které nejlépe splňují zadání, a s podpořenými subjekty podepíšeme smlouvu. Práce na samotných projektech pak mohou začít už v dubnu a konec realizace je stanoven na 31. října. Podpořené organizace pak musí účetně doložit, že podpora ze strany OZO, která se může letos pohybovat v rozmezí 50-200 tisíc Kč, byla využita ke stanovenému účelu.“

O podporu v rámci výzvy Zelená pro Ostravu mohou žádat právnické osoby veřejného i soukromého sektoru, které působí ve svozové oblasti OZO. Podmínkou podpory projektů je  realizace „ozeleňovacích“ aktivit na veřejně přístupných místech na území statutárního města Ostravy a doložení souhlasu vlastníka pozemku, případně čestné prohlášení žadatele o vlastnictví pozemku.

Formulář žádosti o podporu projektu je uveřejněn na webu OZO Ostrava:
https://ozoostrava.cz/o-spolecnosti/spolecenska-odpovednost/tematicka-vyzva-2023

Redakčně upraveno.

Zdroj: ZdravaOva

Zdroj obr.:web města

To, že se vyhazuje až příliš jídla se všeobecně ví. Každý z nás denně vyhodí nedojezený oběd po dětech, prošlé potraviny, plesnivou zeleninu. Přitom by stačilo lépe uvažovat jak nas samotnými nákupy, tak nad zpracování potravin.

V první půlce letošního roku budou prostory Obecního domu v Opavě patřit jídlu. Tématem však tentokrát nebude jeho příprava, ale plýtvání. I když na zpracování potravin nakonec podle pořadatelů také dojde, a to v souvislosti s využitím všech surovin tak, aby nezůstávaly nepotřebné zbytky.   

V Galerii Eisler odstartuje 18. ledna unikátní interaktivní projekt Zachraň jídlo!, který originálním způsobem představuje globální i česká fakta o nakládání s potravinami. „Věříme, že výstava donutí lidi k zamyšlení. Přijďte se přesvědčit, že i tak zdánlivě bezvýznamná věc, jako je nedojedený oběd, může výrazně ovlivnit svět, ve kterém žijeme,“ zve k návštěvě Eva Týlová, ředitelka Opavské kulturní organizace, která galerii Eisler provozuje.

Bez jídla se neobejde nikdo z nás, není proto divu, že hýbe světem. Na jedné straně uspokojuje naše hladová bříška a chuťové buňky, na straně druhé má produkce potravin na svědomí více než 20 % globálních emisí skleníkových plynů. Při zpracovávání jídla se spotřebovává energie i voda, životnímu prostředí nesvědčí ani jeho přeprava často přes celé kontinenty. Na světě se přitom zhruba třetina vyprodukovaného jídla vyhodí nebo znehodnotí. Z výzkumu Mendelovy univerzity v Brně vyplývá, že na každého obyvatele České republiky připadne ročně průměrně 33 kg vyhozených potravin, které by se ještě daly spotřebovat, a tím i ušetřit peníze v rodinném rozpočtu.

Na opavských sídlištích tvoří potraviny zhruba 17 % obsahu popelnic. Ty následně končí na skládce, kde se z nich uvolňuje CO2 a metan. Nejenže zbytečně platíme drahou likvidaci odpadu, ale především plýtváme jídlem, které může nasytit hladové.

Všechna tato fakta vedla autory ke vzniku projektu Neplýtvej jídlem, Opavo!, jehož součástí je právě i výstava v Obecním domě. „Expozice Venduly Chalánkové a Viliama Slaminka, která vznikla pod Fuczikovou kurátorskou taktovkou, hravě zpracovává téma plýtvání potravin s přidanou uměleckou hodnotou. Srozumitelně seznamuje s danou problematikou širokou veřejnost. Je určena dětem i dospělým, zkrátka všem, kteří se rádi vzdělávají zážitkovou formou,“ dodává Eva Týlová.

Projekt Neplýtvej jídlem, Opavo!, je spolufinancován z rozpočtu Moravskoslezského kraje. Kromě výstavy v rámci něj proběhnou také šokující besedy, kulinářské workshopy pro veřejnost a zábavné vzdělávací programy pro školy.

První beseda se uskuteční ve středu 8. 2. v 17 hodin přímo v galerii Eisler. Diskutovat přijede David Hájek z organizace Zachraň jídlo, která od roku 2013 usiluje o zodpovědné nakládání s potravinami.

Redakčně upraveno.

Zdroj: web města Opavy

Zdroj: Pixabay.com

Víte, že do kanalizace nepatří odpad z kuchyně a už vůbec ne jedlé tuky? Ty je třeba sbírat do nádob a odevzdávat na sběrných místech. Po vylití tuku do odpadu, dochází k ucpávání kanalizace a dalším problémům s tím spojených.

Ostrava je, jako každé velké město, závislá na mnoha systémech, které jsou nutné pro jeho existenci a bezproblémový život obyvatel. Jednou z nezbytností je i funkční kanalizace. Ta ostravská je dlouhá více než 925 km a na jejím konci je Ústřední čistírna odpadních vod v Ostravě-Přívoze. Kanalizační síť je složitý organismus, který pracuje pod dohledem kvalifikovaných odborníků společností Ostravské vodárny a kanalizace a.s. (OVAK) za pomoci vyspělé techniky.

O tom, jak bude kanalizace ve městě fungovat, rozhodují také občané a firmy tím, jak dodržují Kanalizační řád, který určuje, co do kanalizace patří a co ne. Nejčastější chybou je vhazování velkých hygienických předmětů, jakými jsou např. vlhčené ubrousky, ruličky od toaletního papíru nebo vylévání tuků, které se srážejí a nabalují se do velkých ucpávek zamezujících toku kanalizace tak, že dochází k haváriím včetně zaplavování sklepních prostor.

„Jedlé tuky mají vlastnost ztuhnout v kanalizacích měst do kompaktních celků. Problémy působí tuky vzniklé jako odpad při smažení, stejně jako oleje například z konzerv sardinek nebo oliv“, říká Radka Vanková, vedoucí oddělení vztahů s veřejností.

Doplňuje, že ztužené tuky vzniklé smažením v kanalizačním potrubí vlivem ochlazení ztuhnou a působí snížení průtoku kanalizací, které může vést až k jejímu ucpání. Další typ tuků tzv.  jedlé oleje shlukují díky své vazkosti nerozpustný obsah kanalizace, což rovněž vede k ucpávání potrubí. Tuky současně zanášejí čerpadla a mechanickou technologii na čistírnách, a tak snižují celkovou účinnost čistícího procesu a zvyšují náklady na čištění odpadních vod. Jejich ekologická likvidace v domácnostech je přitom snadná a pohodlná.

Vysbíraný olej není obyčejný odpad, naopak má své druhotné využití při výrobě biopaliv.

Obyvatelé, kteří vylévají tuky či jedlé oleje do kanalizace prostřednictvím svých přípojek si mnohdy neuvědomují, že právě největší problém mohou způsobit sami sobě.  Malé profily vnitřních rozvodů a přípojek kanalizace se právě zanesou mnohem dříve než hlavní kanalizace. Není pak výjimkou, kdy si tak sami způsobí vytopení svého obydlí. To se pak rychle promění Vánoce místo svátků klidu v nezapomenutelný zážitek spojený s likvidací škod a místo vůně smaženého kapra je obydlí nasyceno zápachem z odpadu. Samotné vyčištění ucpané přípojky může z kapes neukázněných producentů vytáhnout nejednu tisícikorunu, která pak bude chybět na dárky, které jistě udělají větší radost. Toto by tak měli mít všichni na paměti a ve vlastním zájmu likvidovat tuky a oleje správně.

Minutový spot vysvětluje poutavě ilustrovanou formou důsledky vylévání tuků do toalet nebo umyvadel v českých domácnostech.„Pomalu se blíží Vánoce a tradiční příprava štědrovečerního kapra smaženého na tuku. Budeme rádi, když obyvatelé Moravskoslezského kraje už tyto svátky tento odpad zlikvidují správně a ekologicky. Tudíž, že jej nechají zchladit a poté jej posbírají do nádob nebo PET lahví,“ řekla Vanková.

Upřesnila také, že slévání těchto tuků do skleněných lahví není vhodné kvůli možnému rozbití skla a poranění personálu, který tento odpad dále zpracovává.

Kanalizační síť slouží k odvádění odpadních vod, nikoliv odpadů, ať již v kapalném nebo pevném skupenství. Látky, které do kanalizace nepatří, mají negativní dopad nejen na životní prostředí, ale také na provozní činnost. Způsobují technické problémy a v konečném důsledku prodražují proces odkanalizování a čištění, což má dopad na každého z nás v částce, kterou platíme za odvádění
a čištění odpadních vod (stočné). Chovat se ekologicky má proto i ekonomický význam.

Redakčně upraveno.

Zdroj: Zdravá Ostrava

Zdroj web města